Etický kodex SVOPL

ÚVOD

Sdružení výrobců volně prodejných léčiv (dále SVOPL) je sdružením farmaceutických společností zabývajících se výrobou, prodejem a distribucí volně prodejných léčiv.

Volně prodejným léčivem se rozumí hromadně vyráběný humánní léčivý přípravek registrovaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv, jehož výdej není vázán na recept (dále jen „léčivý přípravek“).

Cílem SVOPL je mimo jiné přispět k tomu, aby propagace volně prodejných léčiv odpovídala příslušným zákonným ustanovením a zároveň vyhovovala těm nejvyšším nárokům kladeným na informaci pro spotřebitele i odborníky. Za odborníky se pro účely tohoto Etického kodexu považují osoby, které jsou oprávněny léčivé přípravky vydávat, prodávat nebo předepisovat.

Jako příspěvek k dosažení tohoto cíle se všichni členové i přidružení členové SVOPL zavázali, že při propagaci volně prodejných léčiv budou dodržovat zásady obsažené v tomto Etickém kodexu. Přijetí a dodržování Etického kodexu je podmínkou členství a přidruženého členství ve SVOPL.

Tento Etický kodex se nevztahuje na označování léčivých přípravků, příbalové informace, korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na konkrétní léčivé přípravky, prodejní katalogy a ceníky, a to, pokud neobsahují popis vlastností léčivých přípravků. Dále se tento Etický kodex nevztahuje na oznámení, upozornění a poskytnutí informací, týkajících se například změn balení, varování před nežádoucími účinky léčivého přípravku a na údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují žádný odkaz, a to ani nepřímý, na léčivý přípravek. Etický kodex se též nevztahuje na propagaci společnosti člena nebo přidruženého člena SVOPL, avšak pouze pokud neobsahuje informace nebo odkazy na konkrétní léčivé přípravky.

I.
OBECNÁ USTANOVENÍ
  1. Propagací se rozumí veškeré aktivity související s podporou nákupu, prodeje, výdeje a spotřeby léčivých přípravků šířené audiovizuální, tiskovou, písemnou, ústní a elektronickou formou k laické i odborné veřejnosti. Za propagaci se též považují návštěvy obchodních zástupců, dodávání vzorků léčivých přípravků, dary, spotřebitelské soutěže, sponzorování reklamních setkání a vědeckých kongresů.
  2. Jakákoliv propagace léčivých přípravků musí být v souladu s tímto Etickým kodexem a právními předpisy, zejména ustanovením zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech) a jeho prováděcích předpisů v aktuálně platném znění.
  3. Předmětem propagace může být pouze registrovaný léčivý přípravek. Propagace léčivého přípravku musí podporovat jeho racionální používání, a to objektivním představením tohoto přípravku bez přehánění jeho vlastností.
  4. Všechny informace, uvedené v rámci propagace léčivého příprav4. Všechny informace, uvedené v rámci propagace léčivého přípravku, musí být pravdivé a prokazatelné na základě relevantních důkazů.ku, musí být pravdivé a prokazatelné na základě relevantních důkazů.
  5. Jakékoliv informace obsažené v propagaci léčivého přípravku musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů tohoto přípravku (SPC).
II.
PROPAGACE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ URČENÁ ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI
  1. Propagace léčivých přípravků určená široké veřejnosti musí vždy obsahovat:
    • označení, že se jedná o léčivý přípravek;
    • název léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, a pokud léčivý přípravek obsahuje jen jednu léčivou látku, musí být též v propagaci uvedena;
    • informace nezbytné pro správné použití léčivého přípravku;
    • zřetelnou, v případě tištěné reklamy dobře čitelnou, výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace.
  2. Srovnávací reklama v rámci propagace léčivých přípravků vůči široké veřejnosti se zakazuje.
  3. Propagace léčivých přípravků zaměřená na širokou veřejnost nesmí:
    • vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo nabídkou léčby na dálku;
    • naznačovat, že účinky podávání léčivého přípravku jsou zaručeny, nejsou spojeny s nežádoucími účinky nebo jsou lepší či rovnocenné účinkům jiné léčby nebo jiného léčivého přípravku;
    • naznačovat, že používáním léčivého přípravku se zlepší zdraví toho, kdo jej užívá;
    • naznačovat, že nepoužitím léčivého přípravku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, s výjimkou vakcinačních akcí schválených Ministerstvem zdravotnictví;
    • být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let;
    • doporučovat léčivý přípravek s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit spotřebu léčivých přípravků;
    • naznačovat, že léčivý přípravek je potravinou nebo kosmetickým přípravkem nebo jiným spotřebním zbožím;
    • naznačovat, že bezpečnost či účinnost léčivého přípravku je zaručena pouze tím, že je přírodního původu;
    • popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy;
    • poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na možnost uzdravení nebo vyobrazovat změny na lidském těle způsobené nemocí či úrazem nebo působení léčivého přípravku na lidské tělo nebo jeho části;
    • obsahovat označení novinka, nový či obdobná tvrzení, pokud je léčivý přípravek uveden na trh déle než 12 měsíců;
    • obsahovat informace o tom, že část z prodejní ceny léčivého přípravku bude předána charitativní organizaci nebo bude použita pro charitativní účely. Toto omezení se nevztahuje na léčivé přípravky, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
III.
PROPAGACE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ URČENÁ ODBORNÍKŮM
  1. Propagace léčivých přípravků určená odborníkům může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto odborníky (např. odborné neperiodické publikace, odborný periodický tisk, odborné audiovizuální pořady apod.).
  2. Propagace léčivých přípravků určená odborníkům musí obsahovat:
    • přesné, aktuální, prokazatelné a dostatečně úplné údaje. Ty, které jsou převzaty z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj;
    • základní informace podle schváleného SPC, včetně data schválení nebo poslední revize, v rámci těchto informací by mělo být uveden zejména:
      • název léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci,
      • složení léčivého přípravku,
      • jméno a adresu držitele rozhodnutí o registraci,
      • indikace,
      • dávkování a způsob užívání pro jednotlivé indikace,
      • kontraindikace,
      • významné interakce,
      • hlavní nežádoucí účinky,
      • upozornění,
      • zvláštní požadavky na podmínky uchovávání
      • datum schválení nebo poslední revize.
    • informaci o způsobu výdeje léčivého přípravku podle rozhodnutí o registraci;
    • informaci o způsobu hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
  3. Obchodní zástupci musí mít dostatečné odborné znalosti, aby mohli podávat informace o léčivých přípravcích řádným, přesným a vyváženým způsobem a musí být obeznámeni se všemi ustanoveními tohoto Etického kodexu a právních předpisů. Obchodní zástupce musí při každé návštěvě provedené za účelem propagace léčivého přípravku předat navštívenému odborníkovi SPC každého léčivého přípravku, který je předmětem propagace a informaci o jeho způsobu hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Obchodní zástupce je povinen bez zbytečného odkladu předávat příslušnému držiteli rozhodnutí o registraci informace o významných skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozví, týkajících se použití léčivého přípravku, pro který provádí propagaci, zejména o všech nežádoucích účincích, které mu byly navštívenými odborníky poskytnuty.
  4. Členové a přidružení členové SVOPL odpovídají za propagační materiály používané obchodními zástupci či ostatními subjekty reprezentujícími jejich zájmy.
IV.
VZORKY LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
  1. Poskytování vzorků léčivých přípravků široké veřejnosti je zakázáno.
  2. Vzorky léčivých přípravků mohou být poskytnuty pouze výjimečně osobám oprávněným je předepisovat, a to v omezeném počtu nejvýše pro jeden kalendářní rok. Orientačně lze za omezené množství považovat množství postačující podle doporučeného dávkování u krátkodobých onemocnění k léčbě pěti pacientů během jednoho kalendářního roku, v případě dlouhodobého užívání humánních léčivých přípravků k podání 5 pacientům po dobu tří měsíců v kalendářním roce. Každý vzorek musí odpovídat nejmenšímu balení léčivého přípravku uvedenému na trh a musí být označen nápisem "Neprodejný vzorek" nebo "Bezplatný vzorek". Přípravky obsahující omamné a psychotropní látky se nesmí jako vzorek poskytovat. Vzorky léčivých přípravků lze poskytovat pouze na písemnou žádost osoby oprávněné je předepisovat, která je podepsaná a je na ní datum vystavení.
V.
VZTAHY S ODBORNÍKY
  1. V souvislosti s reklamou na léčivé přípravky zaměřenou na odborníky se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch, ledaže jsou nepatrné hodnoty a mají vztah k jimi vykonávané odborné činnosti. Za nepatrnou hodnotu se orientačně považují takové dary nebo jiný prospěch poskytnuté v průběhu období jednoho kalendářního roku jedním subjektem jednomu odborníkovi, které nepřesáhnou v souhrnu částku 1.500,-Kč.
  2. Rozsah bezplatně poskytovaného pohoštění a ubytování:
    • při setkání navštěvovaném odborníky konaném za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby léčivých přípravků, nebo
    • při setkání odborníků konaném za odborným nebo vědeckým účelem, musí být přiměřený, s ohledem na hlavní účel setkání vedlejší, a nesmí být rozšířen na jiné osoby než odborníky. V takovém případě pro rozsah poskytovaného pohoštění a ubytování neplatí zákaz podle odstavce 1 tohoto článku.

Připomínková reklama

Jestliže je reklama zaměřená na širokou veřejnost nebo odborníky zamýšlena jako připomínka léčivého přípravku, nesmí obsahovat jiné údaje než:

  • název léčivého přípravku (tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci), nebo
  • jeho mezinárodní nechráněný název, jestliže takový existuje;
  • popř. ochrannou známku.

Společná propagace léčivých přípravků a produktů odlišné kategorie

V rámci jedné propagace lze současně propagovat léčivý přípravek i produkty odlišné kategorie, které nejsou léčivými přípravky, např. zdravotnický prostředek, doplněk stravy, kosmetický prostředek apod. Taková propagace však musí být provedena s maximální odbornou péčí, aby spotřebitel nebyl klamán o povaze propagovaného produktu. A dále platí, že musí být prováděna pouze prostřednictvím takových komunikačních médií, které rozlišení kategorií jednotlivých produktů umožňují, např. brožury a letáky, internetová reklama apod. Při takové společné propagaci léčivých přípravků a jiných produktů platí povinnost uvést, do jaké kategorie jsou jednotlivé propagované produkty zařazeny, např. uvést označení „doplněk stravy“, „zdravotnický prostředek“ či „kosmetický prostředek“

Propagace produktů odlišné kategorie

musí být provedena v souladu se zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Reklama na doplňky stravy musí být v souladu s Vyhláškou pro doplňky stravy v aktuálně platném znění a zákonem č.110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, musí být též v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin a dalšími právními předpisy v oblasti. Reklama na zdravotnické prostředky musí v souladu se zákonem o zdravotnických prostředcích a dalšími právními předpisy v této oblasti v aktuálně platném znění. Reklama na kosmetické prostředky musí být v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a jeho prováděcími předpisy, Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích a dalšími právními předpisy v oblasti, v aktuálně platném znění.

PŘÍLOHA Č. 1 - JEDNACÍ ŘÁD ETICKÉ KOMISE
I.
JEDNÁNÍ PŘED ETICKOU KOMISÍ
  1. Stížnosti na porušení tohoto Etického kodexu mohou podat pouze členové SVOPL nebo odborníci. Stížnosti je nutno zasílat písemně na adresu: Sdružení prodejců volně prodejných léčiv, Etická komise SVOPL, Nám. 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5.
  2. Pro účely tohoto Etického kodexu je osoba podávající stížnost považována za stěžovatele. Člen nebo přidružený člen SVOPL, proti kterému stížnost směřuje (společnost, která údajně porušila pravidla tohoto Etického kodexu), je považována za odpůrce.
  3. Stížnost musí být předložena v písemné formě a musí obsahovat:
    • označení stěžovatele (tj. jméno a příjmení/název, adresa/sídlo, IČ);
    • označení odpůrce (tj. jméno a příjmení/název, adresa/sídlo, IČ);
    • popis jednání, v němž je spatřováno porušení ustanovení Etického kodexu,
    • důkazy, které má stěžovatel k dispozici, příp. označení důkazů k prokázání podezření z porušení Etického kodexu;
    • označení ustanovení Etického kodexu, jež mělo být jednáním odpůrce porušeno;
    • datum a podpis stěžovatele.
  4. Po přijetí stížnosti Etická komise provede přezkoumání jejích formálních náležitostí. U všech stížností došlých Etické komisi SVOPL se ověří, zda jde o záležitost, spadající do působnosti Etického kodexu, zda je podávána v dobré víře a zda poskytnuté podklady a informace jsou dostačující k zahájení prověřování stížnosti. Pokud nikoli, vyzve Etická komise stěžovatele k upřesnění, resp. doplnění stížnosti ve stanovené lhůtě. Nebude-li stížnost v této lhůtě upřesněna nebo doplněna, považuje se za nepodanou a nebude projednávána. O tomto bude stěžovatel vyrozuměn.
  5. V případě, že se stížnost týká společnosti, která není členem SVOPL, Etická komise nemůže ve věci rozhodnout, ale může se k jednání takové společnosti vyjádřit.
  6. Společně s oznámením o zahájení řízení vyzve Etická komise odpůrce, aby se ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne doručení výzvy Etické komise, k předmětu řízení vyjádřil a uvedl všechny skutečnosti, předložil ty důkazy, kterými disponuje, příp. označil další důkazy na svou obranu. Lhůtu dle tohoto ustanovení může Etická komise na žádost odpůrce v odůvodněných případech prodloužit, avšak jen v případě, že žádost odpůrce byla doručena Etické komisi ve lhůtě k vyjádření.
  7. Pokud odpůrce ve svém vyjádření uzná, že jednal v rozporu s tímto Etickým kodexem, podá Etické komisi informace o opatřeních, která byla podniknuta za účelem nápravy. V případě, že odpůrce ve vyjádření odmítne důvody stížnosti, musí být důvody pro odmítnutí stížnosti v písemném vyjádření jasně uvedeny a je-li to možné, měly by být doloženy i podpůrné údaje, např. vědecké důkazy podporující sporná tvrzení. Veškeré tyto údaje budou považovány za důvěrné a poslouží výhradně k projednání věci na úrovni Etické komise SVOPL.
  8. Po doručení vyjádření odpůrce se bude Etická komise zabývat danou stížností na svém zasedání. Odpůrce i stěžovatel budou o tomto zasedání včas informováni a budou písemně pozváni alespoň 5 pracovních dnů před zasedáním Etické komise.
  9. Projednání stížnosti probíhá za účasti členů Etické komise, stěžovatele, odpůrce, jejich zástupců (stěžovatel i odpůrce mohou mít max. 2 zástupce) a dalších osob, které Etická komise přizve. Není-li Etická komise usnášeníschopná (jeli přítomná většina členů), určí předseda Etické komise nový termín jednání.
  10. V případě, že člen Etické komise je v daném případě buď navrhovatelem, odpůrcem nebo jiným zástupcem zúčastněných stran, nesmí se v rámci tohoto případu zúčastnit jakéhokoliv hodnocení, diskuze a/nebo rozhodování. V takovém případě představenstvo SVOPL zvolí náhradníka za dotčeného člena Etické komise, který bude plnit jeho funkci v daném řízení.
  11. Jednotliví členové Etické komise jsou oprávněni klást všem účastníkům řízení otázky, které považují za nezbytné pro rozhodnutí Etické komise. Pokud Etická komise dospěje v průběhu jednání k závěru, že pro rozhodnutí ve věci je nutné obstarat další podklady nebo je třeba jednání odročit z jiných důvodů, které uzná za vhodné, jednání odročí a určí nový termín jednání. Pokud zároveň má některé podklady dodat některý z účastníků řízení, vyzve jej Etická komise k jejich dodání v přiměřené lhůtě, nejpozději na příštím jednání.
  12. Pokud Etická komise dospěje k závěru, že k rozhodnutí ve věci byly obstarány veškeré podklady nebo obstarávání dalších podkladů není účelné, umožní odpůrci a stěžovateli, aby přednesli své závěrečné návrhy. Pořadí závěrečných návrhů určuje předseda Etické komise, zpravidla tak, aby odpůrce pronášel svůj závěrečný návrh jako poslední.
  13. Po přednesení závěrečných návrhů zahájí předseda Etické komise poradu. Poradě nemohou být přítomni navrhovatel, odpůrce ani jejich zástupci. Etická komise rozhodne, zda byl Kodex porušen a rozhodne též o sankcích podle čl. III. jednacího řádu.
  14. Náklady řízení nese každý účastník řízení sám. Náklady řízení vzniklé Etické komisi nese SVOPL.
  15. Jestliže Etická komise dojde k závěru, že došlo k porušení Etického kodexu, je odpůrce povinen do 10-ti pracovních dní od doručení rozhodnutí Etické komise předložit písemný závazek, že bezodkladně, příp. ve lhůtě stanovené v rozhodnutí Etické komise, zajistí realizaci rozhodnutí Etické komise a že učiní všechny možné kroky k tomu, aby se v budoucnu podobného porušení Etického kodexu nedopustil. Tento závazek musí být podepsán statutárním zástupcem společnosti (odpůrce) a musí být doplněn podrobnostmi o krocích, které odpůrce za účelem realizace závazku učiní, včetně data, kdy byla napadená propagace naposledy uskutečněna.
  16. Pokud Etická komise dojde k závěru, že nedošlo k žádnému porušení Kodexu, oznámí takovéto rozhodnutí účastníkům řízení.
  17. Navrhovatel nebo odpůrce se mohou ve věci rozhodnutí Etické komise odvolat k Odvolací komisi.
II.
JEDNÁNÍ PŘED ODVOLACÍ KOMISÍ
  1. Proti rozhodnutí Etické komise mohou odpůrce i stěžovatel podat odvolání. Odvolání je nutné doručit na adresu SVOPL nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
  2. Odvolání musí obsahovat označení účastníka řízení, který odvolání podává, tj. odvolatele, spisovou značku řízení, označení rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje, dále rozsah, v jakém se rozhodnutí odvoláním napadá, důvody odvolání a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být datováno a podepsáno. Včas podané odvolání má odkladný účinek.
  3. O odvolání rozhoduje Odvolací komise na neveřejném zasedání, které se musí konat nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne doručení odvolání. V případě, že se zjistí, že některý z členů Odvolací komise je zástupcem jedné ze zúčastněných stran, představenstvo SVOPL zvolí náhradníka za dotčeného člena Odvolací komise, který bude plnit jeho funkci v daném řízení.
  4. Podá-li odpůrce odvolání proti rozhodnutí Etické komise, musí nejpozději do 10-ti pracovních dní od podání odvolání složit kauci ve výši 20 000,- Kč na bankovní účet SVOPL. Jestliže bude odvolání zamítnuto, kauce 20 000,- Kč se nevrací a bude použita na uhrazení nákladů na odvolání. Jestliže se sankce změní nebo bude vrácena k opětovnému projednání Etické komisi, kauce 20 000,- Kč se vrací odpůrci.
  5. Odvolací komise bez meritorního projednání odmítne odvolání, které:
    • bylo podáno po uplynutí lhůty dle bodu 1.;
    • bylo podáno pouze proti důvodům napadeného rozhodnutí;
    • bylo podáno včas, avšak ve lhůtě dle bodu 4. nebyla složena kauce nebo;
    • neobsahuje důvody, na kterých odvolatel své odvolání zakládá, nebo návrh odvolatele.
  6. Neuplatní-li Odvolací komise postup podle bodu 5., může rozhodnutí Etické komise:
    • zrušit a řízení o porušení Etického kodexu zastavit, pokud Etická komise měla stížnost odmítnout, nebo neměla řízení vůbec zahajovat, neboť pro něj nebyly splněny podmínky,
    • zrušit a věc vrátit Etické komisi k novému řízení a rozhodnutí, pokud v rozhodnutí Etické komise shledá takové vady, které sama nemůže napravit, aniž by tím ostatní účastníky zbavila práva na odvolání,
    • změnit rozhodnutí Etické komise, pokud v něm shledá vady pouze formálního charakteru a tyto vady může odstranit bez toho, aby opakovala činnosti Etické komise,
    • potvrdit.
  7. Odvolací komise není při rozhodování vázána návrhem odvolatele. Rozhodnutí o odvolání se vyhotovuje v písemné podobě a zašle se účastníkům řízení před Etickou komisí do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se na něm Odvolací komise usnesla. Proti rozhodnutí Odvolací komise není opravný prostředek přípustný. Rozhodnutí Odvolací komise je pro odpůrce závazné dnem doručení jeho písemného vyhotovení tomuto členovi nebo přidruženému členovi. Následně má odpůrce povinnosti uvedené v čl. I. odst. 14.

Nesplní-li odpůrce to, co mu ukládá závazné rozhodnutí Etické komise nebo Odvolací komise, je Etická komise oprávněna uložit odpůrci pokutu až do výše 20.000,- Kč, a to i opakovaně; popř. může Etická komise navrhnout pozastavení členství či přidruženého členství odpůrce nebo vyloučení tohoto člena, resp. přidruženého člena ze SVOPL z důvodu neplnění rozhodnutí Etické komise.

III.
SANKCE
  1. Nedodržení Etického kodexu má za následek sankce včetně pokut. Pokuta je splatná do 30-ti kalendářních dnů od data vystavení faktury, a to na bankovní účet SVOPL.
  2. Za porušení Etického kodexu uložit sankce:
    • napomenutí za menší porušení;
    • pokuta do 20.000,- Kč za méně závažné porušení;
    • pokuta do 100.000,- Kč za závažné porušení;
    • pokuta až do 200.000,- Kč za opakované porušení.
  3. Za opakované porušení se považuje méně závažné nebo závažné porušení Etického kodexu jedním a tím samým členem nebo přidruženým členem SVOPL, jehož se tento dopustil v období 2 let po tom, co Etická nebo Odvolací komise rozhodla o porušení Etického kodexu tímto členem nebo přidruženým členem. Za porušení Etického kodexu se přitom považuje pouze jednání, o němž bylo Etickou nebo Odvolací komisí závazně rozhodnuto. Jestliže je Etická komise přesvědčena, že ji závažnost porušení kodexu opravňuje k návrhu na vyloučení člena nebo přidruženého člena, podá příslušný návrh valné hromadě.